semestr druhý

Po úspešném odevzdání a společných obhajobách, posledních na Zikovce, začal v nové budově (epic!) druhý semestr práce na bakalářských projektech. Po informační schůzi, která se nás bakalářů tak trochu netýkala, jsme začali zjišťovat, co se po nás k BP vlastně chce. Škola to na webu nemá, studijní nás ani nepovažuje za zapsané na bakalářskou práci (uzávěrka posunuta o dva týdny do semestru), do toho sjednocené požadavky na zadání (realizaci) bakalářských projektů pro práci na cvičeních (respektive pro obhajoby) a fakticky 9 týdnů semestru. Výsledkem je, že nevíme co máme konzultovat, nevíme u koho to máme konzultovat a ani si nejsme jisti, zda nás hromadně nevyhodí. Aspoň, že ty státnice neděláme :}

ps: konzultanti nám budou přiděleni v průběhu příštího týdne a ing. Pánek mi chlapácky schválil pěší lávku pro práci na cvičení, show must go on!

plachta k tisku ..?

 s omluvou posílám opožděně plachtu. pro větší rozlišení prosím klikněte zde: plachta_fraga_lowQ

varianta s rovným zabradlím (trochu jsem ho protáhl, mohu upravit)

varianta bez ponocného

foto modelu

dnes jsem dokončil terén. před dokončením modelu - tedy vlepením pásků plexi napevno - bych se potřeboval rozhodnout, který materiál je lepší. mám nařezané neprůhledné bílé plexi a mírně průsvitné zabělené plexi 'opál' (na fotkách).

bílé plexi je kontrastnější a více vystupuje z terénu. opál se trochu ztrácí, méně leskne, ale vypadá přirozeněji a navíc odpovídá průsvitnosti laminátu z vizualizací.

při koupi jsem si podle vzorků nebyl nebyl jistý, tak jsem vzal obojí. ač jsem původně očekával opačnou volbu, tak bych po shlédnutí v reálu vybral spíše opál.

čas nutný k dokončení modelu:
45 minut

00:10:00
naleštění vody

00:15:00
ohnutí a zafixování kratšího pásku mostovky (je pořeba nahřát)

00:10:00
přilepení mostovek

00:05:00
přilepení panáčků 

00:02:00
umístění pod plachtu

plachta no1

nahodil jsem plachtu, pro lepsi prehlednost jsem napsal poznamky primo do jpgu.

/EDIT:  blogger mi snizil rozliseni plachty, nahral jsem tedy verzi bez poznamek. stahnete si prosim puvodni soubor zde - plachta no1, uloz.to (8,36 MB)/

volba druhe hlavni perspektivy

aktualne resim nastaveni materialu a svetla v rendrech. zabira mi to zatim vice casu, nez jsem si predstavoval, a proto bych se chtel poradit o vyberu konkretnich pohledu na plachtu.
 

1)
jasna je perspektiva s hradem

obrazek neni vycisteny, ani render mostu neni finalni (tento je fakeove rozzaren photoshopem)













2)
druha hlavni perspektiva?

material mostovky bude mlecne bily, lehce zelene svetelkujici. pochozi vrstva nebude mit odlisnou barvu, pouze strukturu.

rez je slozen pouze z kruznic + pochozi vrstvy. zabradli je natazena sitovina + minimalni sloupky.
je takto spravne?

3)
varianta 2 prilis zavani modelem,
nakonec mi prisla pro hlavni vizualizaci lepsi tato verze..

jeste se pokusim najit vhodnejsi uhel, ze ktereho bude videt vice reky.

rekl bych, ze je lepsi mit pouze jednu oddalenou perspektivu. tuto bych udelal z pohledu prvni osoby, pripadne s kamerou mirne mimo mostovku. 



kontakt s rekou je opravdu trochu omezeny, ale to je asi nutne zlo pri pouziti lehkeho zabradli

 4)
pricny rez mostem bych udelal z nejakeho zajimaveho pohledu a nezakresloval bych jej do fotky.
chci aby vynikla minimalisticka konstrukce lavky.


 jako vsechny predchozi obrazky, i toto je pouze nastrel

svetelne patniky

zkusil jsem si proskicovat vicero variant zabradli a nasledne spolu s grasshopperem jsem dospel k zaveru, ze mi nevadi vyrazny sloupek v zabradli za predpokladu, ze se neopakuje prilis casto. dospel jsem k vizualnimu optimu rozestupu 'patniku' 8-10 metru (na vizualizaci 10m)

patniky jsou siroke 30 cm v prumeru a slouzi jako osvetleni lavky. po obvodu nosneho sloupku se nachazi serie led diod, ktere prosvetluji mlecny polyethylen.

musim podotknout, ze reseni pomoci patniku je zatim nedotazene. neprisel jsem na zadny vhodny typ vyplne mezi nimi, ktera neni opticky rusiva a dokaze pritom preklenout vzdalenost 10 m. za predpokladu, ze bych nalezl reference na sitove zabradli o takovem rozponu, pak bych ho rad vyuzil. kovove pletivo se s ocelovym nosnikem snasi materialove velmi dobre, lepe nez soucasne navrhovane sklo.

prozatim tedy pracuji v navrhu se sklenenymi deskami 'zarazenymi' do tela mostovky.rozestup mezi deskami je 12 cm.

vysku zabradli jsem urcil 90cm, protoze volna vyska neprekracuje 3 metry. patniky jsou mirne nadsazene, jejich vyska je 140cm

 

rez mostovkou je stylizovaný, ale i jeho skutecna konstrukce z kruznic vychazi. pouze se mi nepodarilo nastavit render (leze to z nej zubate)

mozna konstrukce patniku

neviditelná lávka

co takhle udělat lávku která klame tělem, zamaskovat ji a přiznat pouze levitující cyklisty a chodce?

zabradlí neladí

zábradlí vytváří optickou bariéru,
nastává otázka jak vyřešit lávku bez něj, či jak opticky lávku odlehčit.

příčný řez lávkou

výhled z budoucí lávky

řezy

grafické porovnání převýšení

vsechny mosty vychází z ocelového nosníku výšky 600 mm + 1400 mm zábradlí
kamera o ohniskové vzdálenosti 27.2 mm mírně zkresluje

varianta f=6.31m je nejnižší možná kvůli povodni, přesto by mohla mít problém s bezbariérovým přístupem. varianta f=9m je nejspíš poslední možná bez nutnosti navrhování schodiště

beta video zakres - video ceka na schvaleni youtubem, brzy bude funkcni

i sebevytíženější lávka nikdy nebude rušná jako ulice.
aby se zákresech změnil model v život a získal tím na atraktivitě, tak je nutné přidat na něj pár osob ..pravděpodobně více, než na lávku patří.

život se dá zachytit i jinými prostředky, než fotografií, a proto jsem se rozhodl vložit lávku do videa a namapovat na ní primitivního klipartového cyklistu. pokud to bude mít smysl, tak si rád udělám čas a na finálním videu se vyřádím.

bezbariéry, povodně a řez

výtah z norem a vyhlášek týkající se povodní jsem zatím graficky nezpracoval, protože je ještě zmatenější, než výtah z bezbariér.

podle ČSN 73 6201 patří lávky do méně chráněné kategorie a pro posouzení jejich minimální volné výšky (MVV, tedy čáry, pod kterou nesmí v návrhu klesnout mostovka). pro naše účely je dokonce možné brát Q50 (padesátiletou vodu), lépe však Q100. abych řekl pravdu, nejsem si 100% jistý a proto počítám s Q100.
samotná MMV se pak určí (pro lávky = ne pro všechny projekty!) jako Qx+ 0.5 metru. v našem případě je tato hladina o 5 cm nižší, než výška plavebního kanálu pro dolní tok vltavy (525mm nad maximální plavební hladinou).
na obloukové konstrukce existuje zvláštní úprava, že MVV musí být minimálně ve 2/3 rozponu oblouku. dále je zde doporučení, že je vhodné počítat se zatopením maximálně 1/3 vzepětí kce. tomuto doporučení však nemohu vyhovět z (důvodu příliš) plochého oblouku. rozhodl jsem se tedy toto doporučení ignorovat.
na projekt na stavební povolení je zapotrěbí hydrologický model, který připouští mnoho vyjímek.

kritické výšky naleznete v řezu. červená křivka je nejnižší možná výška obloukové konstrukce. pro srovnání jsem v řezu nechal další vzepětí.


ps: často zaměňuji oblouk a parabolu druhého stupně, měl bych proto poznamenat, že tyto křivky jsou u vrcholu téměř totožné.

výtah z bezbariér

ač se to zdá nemožné, tak jsem celé úterý trávil pročítáním norem, abych zjitil co se nás závazně týká, co ne a si můžeme dovolit 'porušit'.

normy se odkazují jedna na druhou, tu a tam je upravují vyhlášky a když už se raduji, že jsem nalezl něco zajímavého, tak se objeví vyhláška č.398/2009, která ruší vše předešlé. naštěstí z ní existují výjimky, které se týkají i nás. rozhoduje o nich příslušný stavební úřad a protože jeho stanovisko neznám, tak se mohu domnívat, že mi je určí vedoucí práce.
myslím, že mám pádný důvod k navýšení maximálního povoleného podélného sklonu pěší komunikace z 8.33% na 9-18% (viz novější posty na blogu) v podobě hrozby zatopení. pokud by stavební úřad rozhodl v můj neprospěch, pak by úloha neměla řešení v podobě pochozí obloukové lávky (bez výtahů).

srovnání materiálových variant

všechny návrhy jsou modely se vzepětím 10 s délkou 165 metrů. šířka lávek se pohybuje v závislosti na tloušťce zábradlí okolo 4 metrů. (optimální šířka cyklostezky + pásu pro pěší je 3.5 metru)

původní varianta - parabolicky tlačená betonová lávka o výšce průřezu 3-3.5 metru.










+ cena této konstrukce včetně založení je při nákladech 15000kč/m krychlový 7.8 milionu korun.

- zábradlí je na lávku příliš vysoké

most z převážnětlačeného ocelového komůkového profilu rozměrech 0.6x4 metry, při tloušťce plechu od 15-45 mm s nenosným plnostěnným zábradlím. tvar se již neblíží parabole druhého stupně, ale je upraven na statické schéma 'plochého oblouku'. tato varianta byla konzultována s doc. milošem rotterem z fakuty stavební (ale při pohledu na jiné ocelové konstrukce o podobném rozpětí jsem byl trochu udiven, protože se pohybují v řádu metrů -např na 150 m výška profilu 2.5m- tudíž si chci reálnost této varianty ještě ověřit.)

+ profil je 6-7x nižší, než při použití betonu

- ocel není možné zaplavit, takže prvních 20 metrů oblouku vedoucího ze štvanice bude nutné zhotovit z betonu. otázkou je, co na to druhý most (ze štvanice do karlína), kerý tak bude z 1/2 betonový.
při důledném rozkreslení se možná tato délka o něco zkrátí, ale ne nijak výrazně.

varianta 'cyklostezka' inspirace kolem,

stejný komůrkový nosník jako v předchozi verzi, pouze s navařeným trubkovým zábradlím po vzoru výpletu silničního kola.

tato varianta je spíše pro ilustrací mostu osekaného o vše nepotřebné a odrazovým můstkem pro 'design' neplnostěnného zábradlí.