grafické porovnání převýšení

vsechny mosty vychází z ocelového nosníku výšky 600 mm + 1400 mm zábradlí
kamera o ohniskové vzdálenosti 27.2 mm mírně zkresluje

varianta f=6.31m je nejnižší možná kvůli povodni, přesto by mohla mít problém s bezbariérovým přístupem. varianta f=9m je nejspíš poslední možná bez nutnosti navrhování schodiště

beta video zakres - video ceka na schvaleni youtubem, brzy bude funkcni

i sebevytíženější lávka nikdy nebude rušná jako ulice.
aby se zákresech změnil model v život a získal tím na atraktivitě, tak je nutné přidat na něj pár osob ..pravděpodobně více, než na lávku patří.

život se dá zachytit i jinými prostředky, než fotografií, a proto jsem se rozhodl vložit lávku do videa a namapovat na ní primitivního klipartového cyklistu. pokud to bude mít smysl, tak si rád udělám čas a na finálním videu se vyřádím.

bezbariéry, povodně a řez

výtah z norem a vyhlášek týkající se povodní jsem zatím graficky nezpracoval, protože je ještě zmatenější, než výtah z bezbariér.

podle ČSN 73 6201 patří lávky do méně chráněné kategorie a pro posouzení jejich minimální volné výšky (MVV, tedy čáry, pod kterou nesmí v návrhu klesnout mostovka). pro naše účely je dokonce možné brát Q50 (padesátiletou vodu), lépe však Q100. abych řekl pravdu, nejsem si 100% jistý a proto počítám s Q100.
samotná MMV se pak určí (pro lávky = ne pro všechny projekty!) jako Qx+ 0.5 metru. v našem případě je tato hladina o 5 cm nižší, než výška plavebního kanálu pro dolní tok vltavy (525mm nad maximální plavební hladinou).
na obloukové konstrukce existuje zvláštní úprava, že MVV musí být minimálně ve 2/3 rozponu oblouku. dále je zde doporučení, že je vhodné počítat se zatopením maximálně 1/3 vzepětí kce. tomuto doporučení však nemohu vyhovět z (důvodu příliš) plochého oblouku. rozhodl jsem se tedy toto doporučení ignorovat.
na projekt na stavební povolení je zapotrěbí hydrologický model, který připouští mnoho vyjímek.

kritické výšky naleznete v řezu. červená křivka je nejnižší možná výška obloukové konstrukce. pro srovnání jsem v řezu nechal další vzepětí.


ps: často zaměňuji oblouk a parabolu druhého stupně, měl bych proto poznamenat, že tyto křivky jsou u vrcholu téměř totožné.

výtah z bezbariér

ač se to zdá nemožné, tak jsem celé úterý trávil pročítáním norem, abych zjitil co se nás závazně týká, co ne a si můžeme dovolit 'porušit'.

normy se odkazují jedna na druhou, tu a tam je upravují vyhlášky a když už se raduji, že jsem nalezl něco zajímavého, tak se objeví vyhláška č.398/2009, která ruší vše předešlé. naštěstí z ní existují výjimky, které se týkají i nás. rozhoduje o nich příslušný stavební úřad a protože jeho stanovisko neznám, tak se mohu domnívat, že mi je určí vedoucí práce.
myslím, že mám pádný důvod k navýšení maximálního povoleného podélného sklonu pěší komunikace z 8.33% na 9-18% (viz novější posty na blogu) v podobě hrozby zatopení. pokud by stavební úřad rozhodl v můj neprospěch, pak by úloha neměla řešení v podobě pochozí obloukové lávky (bez výtahů).

srovnání materiálových variant

všechny návrhy jsou modely se vzepětím 10 s délkou 165 metrů. šířka lávek se pohybuje v závislosti na tloušťce zábradlí okolo 4 metrů. (optimální šířka cyklostezky + pásu pro pěší je 3.5 metru)

původní varianta - parabolicky tlačená betonová lávka o výšce průřezu 3-3.5 metru.










+ cena této konstrukce včetně založení je při nákladech 15000kč/m krychlový 7.8 milionu korun.

- zábradlí je na lávku příliš vysoké

most z převážnětlačeného ocelového komůkového profilu rozměrech 0.6x4 metry, při tloušťce plechu od 15-45 mm s nenosným plnostěnným zábradlím. tvar se již neblíží parabole druhého stupně, ale je upraven na statické schéma 'plochého oblouku'. tato varianta byla konzultována s doc. milošem rotterem z fakuty stavební (ale při pohledu na jiné ocelové konstrukce o podobném rozpětí jsem byl trochu udiven, protože se pohybují v řádu metrů -např na 150 m výška profilu 2.5m- tudíž si chci reálnost této varianty ještě ověřit.)

+ profil je 6-7x nižší, než při použití betonu

- ocel není možné zaplavit, takže prvních 20 metrů oblouku vedoucího ze štvanice bude nutné zhotovit z betonu. otázkou je, co na to druhý most (ze štvanice do karlína), kerý tak bude z 1/2 betonový.
při důledném rozkreslení se možná tato délka o něco zkrátí, ale ne nijak výrazně.

varianta 'cyklostezka' inspirace kolem,

stejný komůrkový nosník jako v předchozi verzi, pouze s navařeným trubkovým zábradlím po vzoru výpletu silničního kola.

tato varianta je spíše pro ilustrací mostu osekaného o vše nepotřebné a odrazovým můstkem pro 'design' neplnostěnného zábradlí.

lávka jako obláček

při hledání konstrukčních variant jsem zabrousil do odvětví experimentálních betonů a zaměřil jsem se na ty průsvitné. existují asi 3 hlavní výrobci světlopropustných betonů, bohužel však pouze v prefabrikované podobě. všechni využívají podobný princip - skleněných či optických vláken, která přenášejí světelnou informaci skrz stěnu. zatím neexistuje stavba většího měřítka, kde by byl průsvitný beton použit jako nosná konstrukce, tak jsem se rozhodl neškádlit hada bosou nohou a použít tento princip (i z ekonomických důvodů) pouze na případné zábradlí u ocelové varianty. (v betonové variantě je zábradlí součástí tlačeného nosníku)

transcluentní betony se prozatím používají především v podobě tvárnic jako interiérový prvek - recepce, pulty, stoly, příčky..


odkazy:
obecně německy

http://www.beton.org/bauherreninformationen/kunst-design-wohnideen/beton-ist-durchsichtig.html

obecně anglicky

http://www.cement.org/decorative/translucent.asp

čínský odborný článek (eng)

http://xa.yimg.com/kq/groups/2173108/1796073456/name/Plastic+otical+fiber+concrete.pdf

digitální beton

http://dupontlightstone.com/index.html

maďarský průsvitný beton
http://www.litracon.hu/index.php
německý průsvitný beton
http://www.luccon.de/en/material.php